- Komerční sdělení -zpravy

Závist je smrtelný hřích i evoluční výhoda. Proč vzniká a jak s ní pracovat?

Závidíme celý život a téměř všichni.

Závist má velmi špatnou pověst. Patří mezi sedm smrtelných hříchů a často bývá označována za původce všech špatných skutků. Složitá sociální emoce je komplikovaná zejména proto, že často způsobuje nepříjemné až spalující pocity.

Na druhé straně platí, že vůči ní není téměř nikdo imunní, objevuje v každém věku, v každé historické etapě a ve všech společnostech.

Proč tedy závist existuje, načež je dobrá a jak se s ní vypořádat?

Závist je proměnlivá i v karanténě

Závist se v nás probouzí tehdy, když vidíme a víme, že někdo jiný má věc, schopnost nebo postavení, po kterém zatoužíme. Jde přitom o překvapivě se vyvíjející emoci a je zajímavé sledovat, jak se léty mění intenzita a důvod žárlivosti.

Vědci z Kalifornské univerzity v San Diegu sledovali 2000 lidí ve věku 18 až 80 let a zjistili, že mladí lidé mají tendenci žárlit zejména na vzhled, společenské postavení a na šťastné vztahy svých vrstevníků. Tyto pocity mělo až 40 procent lidí do 30 let. Po třicítce jen 24 procent a po čtyřicítce dokonce už jen 16 procent lidí.

Neplatí však, že s přibývajícím věkem nás závist zcela opouští, mění se jen to, co se nám zdá hodné závisti. Po třicátém a čtyřicátém roce života má vzrůstající tendenci zejména závist na finanční postavení a kariéru jiných lidí. Kolem padesátého roku života závidíme peníze ve stejné míře jako v mládí popularitu a vztahy.

V ostatních měsících odborníci na duševní zdraví upozorňují na fenomén karanténní závisti, která znenadání zasáhla mnoha lidí izolovaných ve svých domovech.

zeny
- Reklama -pr clanek

Mohlo by Vás zajímat

Redakční přehled